Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).
Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív;útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavateleženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)
Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív;útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavateleženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)">
Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív;útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavateleženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)">
<scripttype="application/ld+json">
{
"@context": "https://schema.org",
"@type": "Article",
"articleSection": "Články",
"name": "Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí",
"headline": "Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí",
"abstract": "Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).\nÚvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív;útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví\nodcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavateleženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)",
<ahref="/krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/">čtenářském kroužku</a> jako výpisky shrnující knihu <ahref="https://foreignlanguages.press/colorful-classics/philosophical-trends-in-the-feminist-movement-anuradha-ghandy/"target="_blank"rel="noreferrer">Philosophical Trends in the Feminist Movement</a> od Anuradhy Ghandy (2006).</p>
<p>S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív;<strong>útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví</strong></p>
</li>
<li>
<p>odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele</p>
</li>
<li>
<p><strong>ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve</strong>; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)</p>
<p>polovina 19. st. — 20. léta 20. století</p>
</li>
<li>
<p>boj za politická práva buržoazních žen</p>
</li>
<li>
<p>Seneca Falls Convention, 1848 deklarace za rovná práva žen v otázkách manželství, majetku, mezd a volebního práva. <strong>Nebyly přítomny žádné černošské ženy a jen velmi málo proletářek.</strong></p>
</li>
<li>
<p>Sufražetky neměly zájem o útlak proletářek, nepodporovaly jejich hnutí</p>
</li>
<li>
<p>Po rozvoji ženského proletářského hnutí na přelomu století nastupuje v sufražetském hnutí konzervatismus (vliv bílé supremacie v USA), oddělení otázky volebního práva od všech ostatních sociálních a politických otázek</p>
<p>širší kontext boje za občanská práva (černošské hnutí USA), válka ve Vietnamu, začátek čínské kulturní revoluce</p>
</li>
<li>
<p>uvědomění si diskriminace ženy v zaměstnání, mzdách a obecně ve společnosti; rozvedení boje za politická práva</p>
</li>
<li>
<p>radikální feminismus: změna zákonů nestačí, je třeba celkové společenské revoluce; oddělení ženského hnutí od levicových politických stran (kvůli upozaďování feministických témat)</p>
</li>
<li>
<p>po roce 1975 posun ke kulturnímu feminismu; ženy a muži jsou rozdílní, zaměření na reformy <strong>(konec celkové analýzy v kontextu kapitalismu a společenské struktury)</strong></p>
</li>
<li>
<p>70. a 80. léta: kritika západního feminismu černošskými ženami a ženami 3. světa</p>
</li>
<li>
<p>úpadek aktivismu po nástupu neoliberalismu (Reagan, Theatcher)</p>
</li>
<li>
<p><strong>„Feminismu je spíše idea než hnutí, kterému chybí vizionářské kvality, které kdysi mělo“</strong> (Barbara Epstein); dochází k přesunu feminismu do akademické sféry</p>
<p>zrod v 60. letech 20. století, boj za občanská práva, protesty proti válce ve Vietnamu</p>
</li>
<li>
<p>snaha změnit společnost skrze restrukturalizaci jejich institucí, které vnímaly jako inherentně patriarchální</p>
</li>
<li>
<p>se začátku snaha debaty s Marxismem<strong>x</strong>později posun k analýze genderového systému a patriarchátu, odříznutí od analýzy kapitalistického vykořisťování</p>
</li>
<li>
<p><strong>Osobní je politické</strong>: Kate Millet = nespokojenost individuálních žen v jejich životě nepramení z osobních selhání, její příčina leží v sociálním systému</p>
</li>
<li>
<p><strong>Gender jako kasta:</strong> nerovnost mezi „dominantními muži" a „podřazenými ženami" je základní lidská situace a proto převyšuje a nahrazuje všechny ostatní formy nerovnosti a útlaku</p>
</li>
<li>
<p><strong>Reprodukce</strong> (ne produkce) jako hlavní hybná síla dějin</p>
</li>
<li>
<p>Podřadnost žen vychází z<strong>biologické podstaty</strong>mít děti</p>
</li>
<li>
<p>Biologická rodina musí být nahrazena rodinou vybranou</p>
</li>
<li>
<p>Patriarchát na základě lidské fyziologie (pohlaví) definuje ženskou a mužskou identitu = radikální feminismus podporuje androgynnost</p>
<p>sexuální uspokojení je kontrolování patriarchátem, který rozděluje dobré a špatné sexuální chování</p>
</li>
<li>
<p><strong>Radikální feminismus</strong>: sexuální represe je špatná. „Povolnost" je žádaná u žen i mužů, je pro formy reprodukční technologie (umělé oplodnění…)</p>
</li>
<li>
<p><strong>Kulturní feminismus:</strong> heterosexuální sex je inherentně násilný, ženy by měly být lesby. Ženy by se neměly vzdávat mateřství, protože to je jediná forma moci, kterou mají</p>
<p>Anarchisté vnímají všechny formy Vlády (státu) a osobní vlastnictví jako tyranické</p>
</li>
<li>
<p>Jejich kritika společnosti není založena na třídním útlaku nebo třídním aspektu státu, nýbrž na hierarchii a dominanci</p>
</li>
<li>
<p>Důraz je dán na malé skupiny bez hierarchie<strong>x</strong>problémy: nadreprezentace žen ze střední třídy s velkým množstvím volného času, „skryté vůdcovství" atd.</p>
</li>
<li>
<p>Je iluze, že tyto aktivity mohou v současném monopolu kapitalismu přerůst a „pohltit" celou společnost</p>
<p>J. Mitchell: existují<strong>dva autonomní systémy</strong>; ekonomický kapitalismus a ideologický patriarchát. H. Hartmann: není „čistý" kapitalismus ani „čistý" patriarchát</p>
</li>
<li>
<p>Iris Young: existuje<strong>dvojitý systém</strong> (kapitalistický patriarchát); Young kritizuje pojetí dvou autonomních systémů za to, že dělá z patriarchátu univerzální fenomén, což je ahistorické a náchylné k rasovému biasu</p>
</li>
<li>
<p>Young argumentuje, že genderově založená dělba práce je centrální v rámci struktury vztahů produkce</p>
</li>
<li>
<p>M. Mies: k udržení této oprese hrají důležitou roli rodiny, Stát a náboženství</p>
</li>
<li>
<p><strong>kritika marxismu:</strong>marxismus nebere boj proti útlaku žen jako centrální aspekt boje proti kapitalismu (x je tohle pravda?)</p>
</li>
</ul>
<h2id="strategie-pro-osvobození-žen"class="relative group">Strategie pro osvobození žen <spanclass="absolute top-0 w-6 transition-opacity opacity-0 -start-6 not-prose group-hover:opacity-100"><aclass="group-hover:text-primary-300 dark:group-hover:text-neutral-700"style="text-decoration-line: none !important;"href="#strategie-pro-osvobozen%c3%ad-%c5%been"aria-label="Anchor">#</a></span></h2><ul>
<li>
<p>boj proti kapitalismu nemůže být úspěšný, pokud nezahrne i feministickou agendu</p>
</li>
<li>
<p>ženy nesmí věřit mužům, že je osvobodí pro revoluci</p>
</li>
<li>
<p>boj skrze tvorbu nezávislých ženských organizací, které jsou v koalici s revolučními hnutími (nezávislé na jiných socialistických organizacích)</p>
</li>
<li>
<p>vytvoření nezávislého ženského hnutí, které bude stejným dílem bojovat proti kapitalismu i proti dominanci mužů</p>
</li>
<li>
<p>Prakticky:</p>
<ul>
<li>
<p>agitace a propagace témat, která jsou antikapitalistická i antipatriarchální (= právo na interrupce, boj proti znásilnění, sex. obtěžování apod.)</p>
</li>
<li>
<p>budování alternativních institucí, komunit (jako prostředky boje, ne jako cíl boje, jak to vnímají radikální feministky)</p>
<p>radikální i socialistické feministky jsou<strong>kritizovány černošskými ženami</strong> za ignorování jejich situace a soustředění veškeré analýzy na situaci bílých žen střední třídy</p>
<ul>
<li>pod otroctvím nevznikl patriarchální model černošské rodiny, rasismus vede černošské ženy do aliance s černošskými muži, spíše než s bílými ženami</li>
</ul>
</li>
<li>
<p>soc. fem. je zaměřený na analýzu pokročilých kapitalistických zemí</p>
</li>
<li>
<p>staví pozici proletářských mužů a mužů vládnoucích tříd na stejnou úroveň</p>
<ul>
<li>
<p>jsou to ale právě vládnoucí třídy, které skrze Stát a kontrolu nad nepřátelstvem žen udržují patriarchální instituce a genderový útlak</p>
</li>
<li>
<p><strong>soc. feministky</strong>toto zrovnocení můžou provést jen díky podhodnocení role žen v sociální produkci,<strong>redukují ženu pouze na činitele soc. reprodukce</strong></p>
</li>
</ul>
</li>
<li>
<p>Pozn. Ghandy: Ženy hrály v historii sociální produkce důležitou roli. Její znehodnocení je ve své podstatě patriarchální</p>
</li>
<li>
<p>Marxismus upozorňuje na roli žen v sociální reprodukci a že vyjmutí žen z této důležité role bylo základem jejich podřízení v třídní společnosti</p>
</li>
<li>
<p>Genderově založená dělba práce byla prvním druhem dělby práce. To ale neznamenalo nespravedlnost mezi gendery —<strong>musíme studovat specifika jednotlivých společností</strong></p>
</li>
<li>
<p>pokud pro genderovou nerovnost nenajdeme nějaký sociální nebo materiální důvod, pak akceptujeme, že muži mají jakousi přirozenou touhu po moci a nadřazenosti, <strong>to ale znamená, že jakýkoliv boj je zbytečný, protože rovnosti nikdy nebude dosažena</strong></p>
</li>
<li>
<p>strategie soc. fem. je reformní, neřeší, jak může být dosaženo socialismu</p>
</li>
<li>
<p>soc. fem. je směr, který se v 80. letech přesunul do akademického prostředí</p>
<p>post-modernismus se zaměřuje na pozici „těch druhých" (koncept z knihy „Druhé pohlaví" do Simone de Beauvoir)</p>
</li>
<li>
<p>fixní kategorie neexistují, pouze souhrny identit (pohlaví, třída, etnicita, rasa…)</p>
</li>
<li>
<p>kategorie ženy neexistuje, ženy jsou souhrnem dalších identit</p>
</li>
<li>
<p><strong>Problém:</strong>každá identita má vlastní hodnotu, naopak žádná hodnota není dána tomu, co je všem společné. Není tedy tudíž možné najít základ pro společnou politickou aktivitu</p>
</li>
<li>
<p>kritizuje marxismus za zaměření se na celek (ang. <em>totality</em>) — třídu</p>
</li>
<li>
<p>post-modernismus vnímá středisko moci na lokálním levelu. Tam se odehrává i politický boj. (př. neziskové organizace oslavující a bojující za jednotlivé identity)</p>
</li>
<li>
<p>post-modernismus rozděluje lid na jednotlivé frakce. Nepřináší společný teoretický základ, který by lid spojoval. V podstatě nechává jednotlivce, aby bojoval sám za sebe proti organizovanému a ozbrojenému odporu</p>
