From dd22f6e3df9f74839753af0f1c77f1140dbb1424 Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Kolektiv Rozpor Date: Mon, 18 Nov 2024 02:07:58 +0100 Subject: [PATCH] =?UTF-8?q?V=C3=BDpisky=20z=20Filozofick=C3=BDch=20sm?= =?UTF-8?q?=C4=9Br=C5=AF=20ve=20feministick=C3=A9m=20hnut=C3=AD?= MIME-Version: 1.0 Content-Type: text/plain; charset=UTF-8 Content-Transfer-Encoding: 8bit --- index.xml | 9 +- krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/index.html | 5 +- posts/index.html | 60 ++ posts/index.xml | 9 +- posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html | 19 + .../index.html | 801 ++++++++++++++++++ sitemap.xml | 23 +- 7 files changed, 915 insertions(+), 11 deletions(-) create mode 100644 posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/index.html diff --git a/index.xml b/index.xml index 1c88cbf..490f2bb 100644 --- a/index.xml +++ b/index.xml @@ -6,8 +6,15 @@ Recent content in O Kolektivu Rozpor on Kolektiv Rozpor Hugo cs-cz - Tue, 12 Nov 2024 15:47:25 +0100 + Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100 + + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí + https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/ + Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100 + https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/ + Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006). Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata) + Metoda čtenářského kroužku https://www.rozpor.org/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/ diff --git a/krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/index.html b/krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/index.html index fe9f0d4..0f6bd8f 100644 --- a/krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/index.html +++ b/krouzek/soucasna-revolucni-hnuti/index.html @@ -124,7 +124,7 @@ Aktivně usiluje o osvobození od kapitalismu, imperialismu a souvisejících ú "mainEntityOfPage": "true", - "wordCount": "988" + "wordCount": "991" } @@ -369,6 +369,9 @@ Aktivně usiluje o osvobození od kapitalismu, imperialismu a souvisejících ú
  • PDF (anglicky)
  • EPUB (anglicky)
  • Audiokniha (anglicky)
    • +
  • + + Naše vlastní výpisky

    • 72 normostran

    Autorkou dalšího textu je Anurandhy Ghandy, taktéž známá pod svým pseudonymem Avanti. Tato indická revolucionářka narozená v roce 1954 se v mládí nadchla pro revoluční levicovou politiku a více než 30 let svého života strávila ve službách revoluci. Byla jednou ze zakládajícího členstva Komunistické strany Indie (ML) a později byla členkou ústředního výboru Komunistické strany Indie (maoistické). Mezi její dlouhodobé zájmy patřily otázky genderu a kastovního systému, konkrétně problematika dalitů, tzv. „nedotknutelných“. Mnoho let strávila v lesích s Lidovou osvobozeneckou guerillovou armádou a bylo to právě někde v Jharkhandských džunglích, kde během přednášek tamním domorodým ženám chytila malárii, což se jí v roce 2008 stalo osudným.

    diff --git a/posts/index.html b/posts/index.html index da54652..627d05f 100644 --- a/posts/index.html +++ b/posts/index.html @@ -253,6 +253,66 @@

    + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí + + + +

    +
    + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
    + + + ·8 mins + + + + +
    + + + + + +
    + +
    + + + +
    +
    +

    + Recent content in Články on Kolektiv Rozpor Hugo cs-cz - Tue, 12 Nov 2024 15:47:25 +0100 + Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100 + + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí + https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/ + Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100 + https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/ + Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006). Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata) + Metoda čtenářského kroužku https://www.rozpor.org/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/ diff --git a/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html b/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html index 97eb92a..8accf53 100644 --- a/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html +++ b/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html @@ -417,6 +417,25 @@ Vyberte si myšlenku, která vás v textu zaujala. Shrňte ji pro ostatní."> + + + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí + + + + + + + →← + +

    diff --git a/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/index.html b/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/index.html new file mode 100644 index 0000000..0ee8b8e --- /dev/null +++ b/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/index.html @@ -0,0 +1,801 @@ + + + + + + + + + + + + + + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí · Kolektiv Rozpor + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
    + +
    + + +
    +
    + +
    +
    + +

    + Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí +

    + +
    + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
    + + + ·8 mins + + + + +
    + + + + + +
    + + +
    +
    + +
    +

    Tyto poznámky vznikly v našem + + čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).

    +
    +

    Úvod #

    Historie #

      +
    • +

      S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví

      +
      • +
    • +

      odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele 

      +
      • +
    • +

      ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)

      +
      • +
    +

    Patriarchát a feminismus #

      +
    • +

      upozornění na mužskou předpojatost ve společenských vědách, analýza „tradiční filosofie" se stejným výsledkem

      +
      • +
    • +

      feministky odkryly genderově založenou dělbu kapitalistické práce, která odsouvá ženy na nejhůře placené práce

      +
      • +
    • +

      upozornily na misogynii v progresivních hnutích a jak tyto postoje ovlivňovaly participaci žen

      +
      • +
    • +

      různé feministické směry nejsou zcela oddělené. Některé feministky tyto kategorie zpochybňují

      +
      • +
    +

    Přehled ženského hnutí na Západě #

    1. Vlna: Sufražetky #

      +
    • +

      polovina 19. st. — 20. léta 20. století

      +
      • +
    • +

      boj za politická práva buržoazních žen

      +
      • +
    • +

      Seneca Falls Convention, 1848 deklarace za rovná práva žen v otázkách manželství, majetku, mezd a volebního práva. Nebyly přítomny žádné černošské ženy a jen velmi málo proletářek.

      +
      • +
    • +

      Sufražetky neměly zájem o útlak proletářek, nepodporovaly jejich hnutí

      +
      • +
    • +

      Po rozvoji ženského proletářského hnutí na přelomu století nastupuje v sufražetském hnutí konzervatismus (vliv bílé supremacie v USA), oddělení otázky volebního práva od všech ostatních sociálních a politických otázek

      +
      • +
    +

    2. Vlna #

      +
    • +

      od 60. let 20. století

      +
      • +
    • +

      širší kontext boje za občanská práva (černošské hnutí USA), válka ve Vietnamu, začátek čínské kulturní revoluce

      +
      • +
    • +

      uvědomění si diskriminace ženy v zaměstnání, mzdách a obecně ve společnosti; rozvedení boje za politická práva

      +
      • +
    • +

      radikální feminismus: změna zákonů nestačí, je třeba celkové společenské revoluce; oddělení ženského hnutí od levicových politických stran (kvůli upozaďování feministických témat)

      +
      • +
    • +

      po roce 1975 posun ke kulturnímu feminismu; ženy a muži jsou rozdílní, zaměření na reformy (konec celkové analýzy v kontextu kapitalismu a společenské struktury)

      +
      • +
    • +

      70. a 80. léta: kritika západního feminismu černošskými ženami a ženami 3. světa

      +
      • +
    • +

      úpadek aktivismu po nástupu neoliberalismu (Reagan, Theatcher)

      +
      • +
    • +

      „Feminismu je spíše idea než hnutí, kterému chybí vizionářské kvality, které kdysi mělo“ (Barbara Epstein); dochází k přesunu feminismu do akademické sféry

      +
      • +
    +

    Liberální feminismus #

    Ženy #

      +
    • +

      Mary Wollstonecraft

      +
      • +
    • +

      Harriet Taylor MIll

      +
      • +
    • +

      Elizabeth Cady Stanton

      +
      • +
    +

    Liberalismus #

      +
    • +

      17. století

      +
      • +
    • +

      základní myšlenka je důraz na autonomii jednotlivce

      +
      • +
    • +

      buržoazní filosofie

      +
      • +
    • +

      individualismus se ale nevztahoval na ženy, ty byly závislé na mužích

      +
      • +
    +

    Podoba feminismu #

      +
    • +

      třídní limitace „nejvíce respektovatelné ženy jsou nejvíce utlačovány"

      +
      • +
    • +

      boj skrze reformy (právo na vzdělání…)

      +
      • +
    +

    Kritika #

      +
    1. +

      založeno na extrémním individualismu nikoliv kolektivní snaze

      +
      2. +
    2. +

      liberální feminismus nemá konkrétní představu o podmínkách žen jiných tříd. Bojuje pouze za střední třídu

      +
      3. +
    3. +

      je omezen legislativním rámcem reforem a proto nenapadá politické a ekonomické struktury, které vedly k patriarchátu

      +
      4. +
    4. +

      věří v neutrální postavení státu. Kapitalistický stát ale boj žen nepodpoří, protože z jejich diskriminace těží vládnoucí třída

      +
      5. +
    5. +

      jen vzácně mobilizuje masy. Bojí se militantní mobilizace chudých žen

      +
      6. +
    +

    Radikální feminismus #

      +
    • +

      zrod v 60. letech 20. století, boj za občanská práva, protesty proti válce ve Vietnamu

      +
      • +
    • +

      snaha změnit společnost skrze restrukturalizaci jejich institucí, které vnímaly jako inherentně patriarchální

      +
      • +
    • +

      se začátku snaha debaty s Marxismem x později posun k analýze genderového systému a patriarchátu, odříznutí od analýzy kapitalistického vykořisťování

      +
      • +
    • +

      Osobní je politické: Kate Millet = nespokojenost individuálních žen v jejich životě nepramení z osobních selhání, její příčina leží v sociálním systému

      +
      • +
    • +

      Gender jako kasta: nerovnost mezi „dominantními muži" a „podřazenými ženami" je základní lidská situace a proto převyšuje a nahrazuje všechny ostatní formy nerovnosti a útlaku

      +
      • +
    • +

      Reprodukce (ne produkce) jako hlavní hybná síla dějin

      +
      • +
    • +

      Podřadnost žen vychází z biologické podstaty mít děti

      +
      • +
    • +

      Biologická rodina musí být nahrazena rodinou vybranou

      +
      • +
    • +

      Patriarchát na základě lidské fyziologie (pohlaví) definuje ženskou a mužskou identitu = radikální feminismus podporuje androgynnost

      +
      • +
    +

    Kulturní feminismus #

      +
    • +

      propaguje utvrzení „femininity", zdůrazňuje ženské ctnosti

      +
      • +
    • +

      separatismus; ženy by si měly vytvořit vlastní instituce + lesbické vztahy

      +
      • +
    • +

      revoluce bude graduální, postupná

      +
      • +
    • +

      zaměření se striktně na kulturu, kterou nevztahují na společensko-ekonomické struktury

      +
      • +
    +

    Sexualita #

      +
    • +

      sexuální uspokojení je kontrolování patriarchátem, který rozděluje dobré a špatné sexuální chování

      +
      • +
    • +

      Radikální feminismus: sexuální represe je špatná. „Povolnost" je žádaná u žen i mužů, je pro formy reprodukční technologie (umělé oplodnění…)

      +
      • +
    • +

      Kulturní feminismus: heterosexuální sex je inherentně násilný, ženy by měly být lesby. Ženy by se neměly vzdávat mateřství, protože to je jediná forma moci, kterou mají

      +
      • +
    +

    Kritika #

      +
    1. +

      esencialismus = nadřazení biologie nad výchovu. Problém: historicky používané k odůvodnění útlaku určité složky obyvatelstva

      +
      2. +
    2. +

      Ignoruje materiální situaci ve světe a zaměřuje se pouze na kulturní aspekty

      +
      3. +
    3. +

      Jako hlavní kontradikci považuje muži x ženy, čímž ospravedlňuje separatismus

      +
      4. +
    4. +

      Jako důvod oprese žen staví přírodní reprodukci. Zavrhuje socio-ekonomické důvody

      +
      5. +
    5. +

      Považuje vlastnosti mužů a žen za neměnné

      +
      6. +
    6. +

      Ignoruje třídní rozdíly mezi ženami a potřeby chudých žen

      +
      7. +
    7. +

      Propagováním ženské přirozenosti jako nenásilné odrazuje ženy od zapojení se jako bojovnice do boje za jejich osvobození

      +
      8. +
    8. +

      Navzdory tvrzení o své radikalitě přináší pouze kompletně reformní řešení

      +
      9. +
    +

    Anarcha-feminismus #

      +
    • +

      Anarchisté vnímají všechny formy Vlády (státu) a osobní vlastnictví jako tyranické

      +
      • +
    • +

      Jejich kritika společnosti není založena na třídním útlaku nebo třídním aspektu státu, nýbrž na hierarchii a dominanci

      +
      • +
    • +

      Důraz je dán na malé skupiny bez hierarchie x problémy: nadreprezentace žen ze střední třídy s velkým množstvím volného času, „skryté vůdcovství" atd.

      +
      • +
    • +

      Je iluze, že tyto aktivity mohou v současném monopolu kapitalismu přerůst a „pohltit" celou společnost

      +
      • +
    • +

      Na západě: spojení s eko-bojem

      +
      • +
    +

    Ekofeminismus #

      +
    • +

      dichotomie příroda—kultura musí být smazána a nahrazena spojením s přírodou

      +
      • +
    • +

      ženy jsou nenásilné (od přírody) a budou v „první linii" ekologického boje

      +
      • +
    • +

      Vanda Shiva: západní kolonialismus rozvinul indické zemědělství „násilně" a zpřetrhal ženské pouto s přírodou (= odmítá zemědělskou vědu)

      +

      kritika: romantizuje si před-kapitalistický feudalismus, nebere ohled na pozici chudých žen, které pod feudalismem trpěly

      +
      • +
    +

    Kritika #

      +
    1. +

      ekofeminismus idealizuje vztah ženy a přírody a postrádá třídní perspektivu

      +
      2. +
    2. +

      nevnímá imperialismus jako světový systém vykořisťování

      +
      3. +
    3. +

      boj proti kapitalistickému ničení přírody je boj lidový a musí se ho účastnit celý lid

      +
      4. +
    +

    Socialistický feminismus #

      +
    • +

      široké spektrum (marxistické feministvo až na konci)

      +
      • +
    • +

      přináší analýzu diskriminace žen na pracovním trhu, analýza domácí práce a tím odhaluje patriarchální náturu kapitalismu

      +
      • +
    +

    Heidi Hartmann #

      +
    • +

      marxismus neanalyzuje vztahy žen a mužů, které jsou ale také determinovány patriarchálním systémem

      +
      • +
    • +

      kapitál a osobní vlastnictví neutlačuje ženy jako ženy = jejich abolice neukončí útlak žen

      +
      • +
    • +

      z práce žen nebenefitují jen kapitalisté ale také muži

      +
      • +
    +

    Otázka charakteru systému #

      +
    • +

      J. Mitchell: existují dva autonomní systémy; ekonomický kapitalismus a ideologický patriarchát. H. Hartmann: není „čistý" kapitalismus ani „čistý" patriarchát

      +
      • +
    • +

      Iris Young: existuje dvojitý systém (kapitalistický patriarchát); Young kritizuje pojetí dvou autonomních systémů za to, že dělá z patriarchátu univerzální fenomén, což je ahistorické a náchylné k rasovému biasu

      +
      • +
    • +

      Young argumentuje, že genderově založená dělba práce je centrální v rámci struktury vztahů produkce

      +
      • +
    • +

      M. Mies: k udržení této oprese hrají důležitou roli rodiny, Stát a náboženství

      +
      • +
    • +

      kritika marxismu: marxismus nebere boj proti útlaku žen jako centrální aspekt boje proti kapitalismu (x je tohle pravda?)

      +
      • +
    +

    Strategie pro osvobození žen #

      +
    • +

      boj proti kapitalismu nemůže být úspěšný, pokud nezahrne i feministickou agendu

      +
      • +
    • +

      ženy nesmí věřit mužům, že je osvobodí pro revoluci

      +
      • +
    • +

      boj skrze tvorbu nezávislých ženských organizací, které jsou v koalici s revolučními hnutími (nezávislé na jiných socialistických organizacích)

      +
      • +
    • +

      vytvoření nezávislého ženského hnutí, které bude stejným dílem bojovat proti kapitalismu i proti dominanci mužů

      +
      • +
    • +

      Prakticky:

      +
        +
      • +

        agitace a propagace témat, která jsou antikapitalistická i antipatriarchální (= právo na interrupce, boj proti znásilnění, sex. obtěžování apod.)

        +
        • +
      • +

        budování alternativních institucí, komunit (jako prostředky boje, ne jako cíl boje, jak to vnímají radikální feministky)

        +
        • +
      +
      • +
    +

    Kritika #

      +
    • +

      radikální i socialistické feministky jsou kritizovány černošskými ženami za ignorování jejich situace a soustředění veškeré analýzy na situaci bílých žen střední třídy

      +
        +
      • pod otroctvím nevznikl patriarchální model černošské rodiny, rasismus vede černošské ženy do aliance s černošskými muži, spíše než s bílými ženami
        • +
      +
      • +
    • +

      soc. fem. je zaměřený na analýzu pokročilých kapitalistických zemí

      +
      • +
    • +

      staví pozici proletářských mužů a mužů vládnoucích tříd na stejnou úroveň

      +
        +
      • +

        jsou to ale právě vládnoucí třídy, které skrze Stát a kontrolu nad nepřátelstvem žen udržují patriarchální instituce a genderový útlak

        +
        • +
      • +

        soc. feministky toto zrovnocení můžou provést jen díky podhodnocení role žen v sociální produkci, redukují ženu pouze na činitele soc. reprodukce

        +
        • +
      +
      • +
    • +

      Pozn. Ghandy: Ženy hrály v historii sociální produkce důležitou roli. Její znehodnocení je ve své podstatě patriarchální

      +
      • +
    • +

      Marxismus upozorňuje na roli žen v sociální reprodukci a že vyjmutí žen z této důležité role bylo základem jejich podřízení v třídní společnosti

      +
      • +
    • +

      Genderově založená dělba práce byla prvním druhem dělby práce. To ale neznamenalo nespravedlnost mezi gendery — musíme studovat specifika jednotlivých společností

      +
      • +
    • +

      pokud pro genderovou nerovnost nenajdeme nějaký sociální nebo materiální důvod, pak akceptujeme, že muži mají jakousi přirozenou touhu po moci a nadřazenosti, to ale znamená, že jakýkoliv boj je zbytečný, protože rovnosti nikdy nebude dosažena

      +
      • +
    • +

      strategie soc. fem. je reformní, neřeší, jak může být dosaženo socialismu

      +
      • +
    • +

      soc. fem. je směr, který se v 80. letech přesunul do akademického prostředí

      +
      • +
    +

    Post-modernismus a feminismus #

      +
    • +

      post-modernismus se zaměřuje na pozici „těch druhých" (koncept z knihy „Druhé pohlaví" do Simone de Beauvoir)

      +
      • +
    • +

      fixní kategorie neexistují, pouze souhrny identit (pohlaví, třída, etnicita, rasa…)

      +
      • +
    • +

      kategorie ženy neexistuje, ženy jsou souhrnem dalších identit

      +
      • +
    • +

      Problém: každá identita má vlastní hodnotu, naopak žádná hodnota není dána tomu, co je všem společné. Není tedy tudíž možné najít základ pro společnou politickou aktivitu

      +
      • +
    • +

      kritizuje marxismus za zaměření se na celek (ang. totality) — třídu

      +
      • +
    • +

      post-modernismus vnímá středisko moci na lokálním levelu. Tam se odehrává i politický boj. (př. neziskové organizace oslavující a bojující za jednotlivé identity)

      +
      • +
    • +

      post-modernismus rozděluje lid na jednotlivé frakce. Nepřináší společný teoretický základ, který by lid spojoval. V podstatě nechává jednotlivce, aby bojoval sám za sebe proti organizovanému a ozbrojenému odporu

      +
      • +
    + +
    +
    + +
    + + +
    + + ↑ + +
    + +
    + + +
    +
    + + +

    + © + 2024 + +

    + + + +

    + + + Powered by Hugo & Congo +

    + +
    +
    + + + + +
    +
    + + +
    + +
    + + diff --git a/sitemap.xml b/sitemap.xml index 2988329..e36013f 100644 --- a/sitemap.xml +++ b/sitemap.xml @@ -5,20 +5,27 @@ https://www.rozpor.org/posts/ - 2024-11-12T15:47:25+01:00 - - - - - - https://www.rozpor.org/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/ - 2024-11-12T15:47:25+01:00 + 2024-11-18T01:12:34+01:00 https://www.rozpor.org/ + 2024-11-18T01:12:34+01:00 + + + + + + https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/ + 2024-11-18T01:12:34+01:00 + + + + + + https://www.rozpor.org/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/ 2024-11-12T15:47:25+01:00