+
Recent content in Články on Kolektiv Rozpor
Hugo
cs-cz
- Tue, 12 Nov 2024 15:47:25 +0100
+ Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100
-
+
Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí
+ https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/
+ Mon, 18 Nov 2024 01:12:34 +0100
+ https://www.rozpor.org/posts/vypisky-z-filozofickych-smeru-ve-feministickem-hnuti/
+ Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).
Úvod #Historie # S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)
+
-
Metoda čtenářského kroužku
https://www.rozpor.org/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/
diff --git a/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html b/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html
index 97eb92a..8accf53 100644
--- a/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html
+++ b/posts/metoda-ctenarskeho-krouzku/index.html
@@ -417,6 +417,25 @@ Vyberte si myšlenku, která vás v textu zaujala. Shrňte ji pro ostatní.">
+
+
+ Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí
+
+
+
+
+
+
+ →←
+
+
+ Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí +
+ +Tyto poznámky vznikly v našem + + čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).
++
Úvod #
Historie #
-
+
-
+
S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
+
+ -
+
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele
+
+ -
+
ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)
+
+
Patriarchát a feminismus #
-
+
-
+
upozornění na mužskou předpojatost ve společenských vědách, analýza „tradiční filosofie" se stejným výsledkem
+
+ -
+
feministky odkryly genderově založenou dělbu kapitalistické práce, která odsouvá ženy na nejhůře placené práce
+
+ -
+
upozornily na misogynii v progresivních hnutích a jak tyto postoje ovlivňovaly participaci žen
+
+ -
+
různé feministické směry nejsou zcela oddělené. Některé feministky tyto kategorie zpochybňují
+
+
Přehled ženského hnutí na Západě #
1. Vlna: Sufražetky #
-
+
-
+
polovina 19. st. — 20. léta 20. století
+
+ -
+
boj za politická práva buržoazních žen
+
+ -
+
Seneca Falls Convention, 1848 deklarace za rovná práva žen v otázkách manželství, majetku, mezd a volebního práva. Nebyly přítomny žádné černošské ženy a jen velmi málo proletářek.
+
+ -
+
Sufražetky neměly zájem o útlak proletářek, nepodporovaly jejich hnutí
+
+ -
+
Po rozvoji ženského proletářského hnutí na přelomu století nastupuje v sufražetském hnutí konzervatismus (vliv bílé supremacie v USA), oddělení otázky volebního práva od všech ostatních sociálních a politických otázek
+
+
2. Vlna #
-
+
-
+
od 60. let 20. století
+
+ -
+
širší kontext boje za občanská práva (černošské hnutí USA), válka ve Vietnamu, začátek čínské kulturní revoluce
+
+ -
+
uvědomění si diskriminace ženy v zaměstnání, mzdách a obecně ve společnosti; rozvedení boje za politická práva
+
+ -
+
radikální feminismus: změna zákonů nestačí, je třeba celkové společenské revoluce; oddělení ženského hnutí od levicových politických stran (kvůli upozaďování feministických témat)
+
+ -
+
po roce 1975 posun ke kulturnímu feminismu; ženy a muži jsou rozdílní, zaměření na reformy (konec celkové analýzy v kontextu kapitalismu a společenské struktury)
+
+ -
+
70. a 80. léta: kritika západního feminismu černošskými ženami a ženami 3. světa
+
+ -
+
úpadek aktivismu po nástupu neoliberalismu (Reagan, Theatcher)
+
+ -
+
„Feminismu je spíše idea než hnutí, kterému chybí vizionářské kvality, které kdysi mělo“ (Barbara Epstein); dochází k přesunu feminismu do akademické sféry
+
+
Liberální feminismus #
Ženy #
-
+
-
+
Mary Wollstonecraft
+
+ -
+
Harriet Taylor MIll
+
+ -
+
Elizabeth Cady Stanton
+
+
Liberalismus #
-
+
-
+
17. století
+
+ -
+
základní myšlenka je důraz na autonomii jednotlivce
+
+ -
+
buržoazní filosofie
+
+ -
+
individualismus se ale nevztahoval na ženy, ty byly závislé na mužích
+
+
Podoba feminismu #
-
+
-
+
třídní limitace „nejvíce respektovatelné ženy jsou nejvíce utlačovány"
+
+ -
+
boj skrze reformy (právo na vzdělání…)
+
+
Kritika #
-
+
-
+
založeno na extrémním individualismu nikoliv kolektivní snaze
+
+ -
+
liberální feminismus nemá konkrétní představu o podmínkách žen jiných tříd. Bojuje pouze za střední třídu
+
+ -
+
je omezen legislativním rámcem reforem a proto nenapadá politické a ekonomické struktury, které vedly k patriarchátu
+
+ -
+
věří v neutrální postavení státu. Kapitalistický stát ale boj žen nepodpoří, protože z jejich diskriminace těží vládnoucí třída
+
+ -
+
jen vzácně mobilizuje masy. Bojí se militantní mobilizace chudých žen
+
+
Radikální feminismus #
-
+
-
+
zrod v 60. letech 20. století, boj za občanská práva, protesty proti válce ve Vietnamu
+
+ -
+
snaha změnit společnost skrze restrukturalizaci jejich institucí, které vnímaly jako inherentně patriarchální
+
+ -
+
se začátku snaha debaty s Marxismem x později posun k analýze genderového systému a patriarchátu, odříznutí od analýzy kapitalistického vykořisťování
+
+ -
+
Osobní je politické: Kate Millet = nespokojenost individuálních žen v jejich životě nepramení z osobních selhání, její příčina leží v sociálním systému
+
+ -
+
Gender jako kasta: nerovnost mezi „dominantními muži" a „podřazenými ženami" je základní lidská situace a proto převyšuje a nahrazuje všechny ostatní formy nerovnosti a útlaku
+
+ -
+
Reprodukce (ne produkce) jako hlavní hybná síla dějin
+
+ -
+
Podřadnost žen vychází z biologické podstaty mít děti
+
+ -
+
Biologická rodina musí být nahrazena rodinou vybranou
+
+ -
+
Patriarchát na základě lidské fyziologie (pohlaví) definuje ženskou a mužskou identitu = radikální feminismus podporuje androgynnost
+
+
Kulturní feminismus #
-
+
-
+
propaguje utvrzení „femininity", zdůrazňuje ženské ctnosti
+
+ -
+
separatismus; ženy by si měly vytvořit vlastní instituce + lesbické vztahy
+
+ -
+
revoluce bude graduální, postupná
+
+ -
+
zaměření se striktně na kulturu, kterou nevztahují na společensko-ekonomické struktury
+
+
Sexualita #
-
+
-
+
sexuální uspokojení je kontrolování patriarchátem, který rozděluje dobré a špatné sexuální chování
+
+ -
+
Radikální feminismus: sexuální represe je špatná. „Povolnost" je žádaná u žen i mužů, je pro formy reprodukční technologie (umělé oplodnění…)
+
+ -
+
Kulturní feminismus: heterosexuální sex je inherentně násilný, ženy by měly být lesby. Ženy by se neměly vzdávat mateřství, protože to je jediná forma moci, kterou mají
+
+
Kritika #
-
+
-
+
esencialismus = nadřazení biologie nad výchovu. Problém: historicky používané k odůvodnění útlaku určité složky obyvatelstva
+
+ -
+
Ignoruje materiální situaci ve světe a zaměřuje se pouze na kulturní aspekty
+
+ -
+
Jako hlavní kontradikci považuje muži x ženy, čímž ospravedlňuje separatismus
+
+ -
+
Jako důvod oprese žen staví přírodní reprodukci. Zavrhuje socio-ekonomické důvody
+
+ -
+
Považuje vlastnosti mužů a žen za neměnné
+
+ -
+
Ignoruje třídní rozdíly mezi ženami a potřeby chudých žen
+
+ -
+
Propagováním ženské přirozenosti jako nenásilné odrazuje ženy od zapojení se jako bojovnice do boje za jejich osvobození
+
+ -
+
Navzdory tvrzení o své radikalitě přináší pouze kompletně reformní řešení
+
+
Anarcha-feminismus #
-
+
-
+
Anarchisté vnímají všechny formy Vlády (státu) a osobní vlastnictví jako tyranické
+
+ -
+
Jejich kritika společnosti není založena na třídním útlaku nebo třídním aspektu státu, nýbrž na hierarchii a dominanci
+
+ -
+
Důraz je dán na malé skupiny bez hierarchie x problémy: nadreprezentace žen ze střední třídy s velkým množstvím volného času, „skryté vůdcovství" atd.
+
+ -
+
Je iluze, že tyto aktivity mohou v současném monopolu kapitalismu přerůst a „pohltit" celou společnost
+
+ -
+
Na západě: spojení s eko-bojem
+
+
Ekofeminismus #
-
+
-
+
dichotomie příroda—kultura musí být smazána a nahrazena spojením s přírodou
+
+ -
+
ženy jsou nenásilné (od přírody) a budou v „první linii" ekologického boje
+
+ -
+
Vanda Shiva: západní kolonialismus rozvinul indické zemědělství „násilně" a zpřetrhal ženské pouto s přírodou (= odmítá zemědělskou vědu)
+kritika: romantizuje si před-kapitalistický feudalismus, nebere ohled na pozici chudých žen, které pod feudalismem trpěly
+
+
Kritika #
-
+
-
+
ekofeminismus idealizuje vztah ženy a přírody a postrádá třídní perspektivu
+
+ -
+
nevnímá imperialismus jako světový systém vykořisťování
+
+ -
+
boj proti kapitalistickému ničení přírody je boj lidový a musí se ho účastnit celý lid
+
+
Socialistický feminismus #
-
+
-
+
široké spektrum (marxistické feministvo až na konci)
+
+ -
+
přináší analýzu diskriminace žen na pracovním trhu, analýza domácí práce a tím odhaluje patriarchální náturu kapitalismu
+
+
Heidi Hartmann #
-
+
-
+
marxismus neanalyzuje vztahy žen a mužů, které jsou ale také determinovány patriarchálním systémem
+
+ -
+
kapitál a osobní vlastnictví neutlačuje ženy jako ženy = jejich abolice neukončí útlak žen
+
+ -
+
z práce žen nebenefitují jen kapitalisté ale také muži
+
+
Otázka charakteru systému #
-
+
-
+
J. Mitchell: existují dva autonomní systémy; ekonomický kapitalismus a ideologický patriarchát. H. Hartmann: není „čistý" kapitalismus ani „čistý" patriarchát
+
+ -
+
Iris Young: existuje dvojitý systém (kapitalistický patriarchát); Young kritizuje pojetí dvou autonomních systémů za to, že dělá z patriarchátu univerzální fenomén, což je ahistorické a náchylné k rasovému biasu
+
+ -
+
Young argumentuje, že genderově založená dělba práce je centrální v rámci struktury vztahů produkce
+
+ -
+
M. Mies: k udržení této oprese hrají důležitou roli rodiny, Stát a náboženství
+
+ -
+
kritika marxismu: marxismus nebere boj proti útlaku žen jako centrální aspekt boje proti kapitalismu (x je tohle pravda?)
+
+
Strategie pro osvobození žen #
-
+
-
+
boj proti kapitalismu nemůže být úspěšný, pokud nezahrne i feministickou agendu
+
+ -
+
ženy nesmí věřit mužům, že je osvobodí pro revoluci
+
+ -
+
boj skrze tvorbu nezávislých ženských organizací, které jsou v koalici s revolučními hnutími (nezávislé na jiných socialistických organizacích)
+
+ -
+
vytvoření nezávislého ženského hnutí, které bude stejným dílem bojovat proti kapitalismu i proti dominanci mužů
+
+ -
+
Prakticky:
+-
+
-
+
agitace a propagace témat, která jsou antikapitalistická i antipatriarchální (= právo na interrupce, boj proti znásilnění, sex. obtěžování apod.)
+
+ -
+
budování alternativních institucí, komunit (jako prostředky boje, ne jako cíl boje, jak to vnímají radikální feministky)
+
+
+ -
+
Kritika #
-
+
-
+
radikální i socialistické feministky jsou kritizovány černošskými ženami za ignorování jejich situace a soustředění veškeré analýzy na situaci bílých žen střední třídy
+-
+
- pod otroctvím nevznikl patriarchální model černošské rodiny, rasismus vede černošské ženy do aliance s černošskými muži, spíše než s bílými ženami +
+ -
+
soc. fem. je zaměřený na analýzu pokročilých kapitalistických zemí
+
+ -
+
staví pozici proletářských mužů a mužů vládnoucích tříd na stejnou úroveň
+-
+
-
+
jsou to ale právě vládnoucí třídy, které skrze Stát a kontrolu nad nepřátelstvem žen udržují patriarchální instituce a genderový útlak
+
+ -
+
soc. feministky toto zrovnocení můžou provést jen díky podhodnocení role žen v sociální produkci, redukují ženu pouze na činitele soc. reprodukce
+
+
+ -
+
-
+
Pozn. Ghandy: Ženy hrály v historii sociální produkce důležitou roli. Její znehodnocení je ve své podstatě patriarchální
+
+ -
+
Marxismus upozorňuje na roli žen v sociální reprodukci a že vyjmutí žen z této důležité role bylo základem jejich podřízení v třídní společnosti
+
+ -
+
Genderově založená dělba práce byla prvním druhem dělby práce. To ale neznamenalo nespravedlnost mezi gendery — musíme studovat specifika jednotlivých společností
+
+ -
+
pokud pro genderovou nerovnost nenajdeme nějaký sociální nebo materiální důvod, pak akceptujeme, že muži mají jakousi přirozenou touhu po moci a nadřazenosti, to ale znamená, že jakýkoliv boj je zbytečný, protože rovnosti nikdy nebude dosažena
+
+ -
+
strategie soc. fem. je reformní, neřeší, jak může být dosaženo socialismu
+
+ -
+
soc. fem. je směr, který se v 80. letech přesunul do akademického prostředí
+
+
Post-modernismus a feminismus #
-
+
-
+
post-modernismus se zaměřuje na pozici „těch druhých" (koncept z knihy „Druhé pohlaví" do Simone de Beauvoir)
+
+ -
+
fixní kategorie neexistují, pouze souhrny identit (pohlaví, třída, etnicita, rasa…)
+
+ -
+
kategorie ženy neexistuje, ženy jsou souhrnem dalších identit
+
+ -
+
Problém: každá identita má vlastní hodnotu, naopak žádná hodnota není dána tomu, co je všem společné. Není tedy tudíž možné najít základ pro společnou politickou aktivitu
+
+ -
+
kritizuje marxismus za zaměření se na celek (ang. totality) — třídu
+
+ -
+
post-modernismus vnímá středisko moci na lokálním levelu. Tam se odehrává i politický boj. (př. neziskové organizace oslavující a bojující za jednotlivé identity)
+
+ -
+
post-modernismus rozděluje lid na jednotlivé frakce. Nepřináší společný teoretický základ, který by lid spojoval. V podstatě nechává jednotlivce, aby bojoval sám za sebe proti organizovanému a ozbrojenému odporu
+
+