Tento čtenářský seznam poskytuje přehled základních principů marxismu skrze jeho stěžejní texty. Nabízí i nahlédnutí do základů leninismu a maoismu.
Časový rozsah #Čtenářská skupina se spolu setkává proměnlivě po jednom, dvou nebo třech týdnech, podle toho, jak dlouhý text se právě čte:
Pod 50 normostran = 1 týden 50 až 100 normostran = 2 týdny Nad 100 normostran = 3 týdny Diskuze nad texty #Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:
Pod 50 normostran = 1 týden 50 až 100 normostran = 2 týdny Nad 100 normostran = 3 týdny Diskuze nad texty #Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:">
Pod 50 normostran = 1 týden 50 až 100 normostran = 2 týdny Nad 100 normostran = 3 týdny Diskuze nad texty #Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:">
"abstract": "Tento čtenářský seznam poskytuje přehled základních principů marxismu skrze jeho stěžejní texty. Nabízí i nahlédnutí do základů leninismu a maoismu.\nČasový rozsah #Čtenářská skupina se spolu setkává proměnlivě po jednom, dvou nebo třech týdnech, podle toho, jak dlouhý text se právě čte:\nPod 50 normostran = 1 týden 50 až 100 normostran = 2 týdny Nad 100 normostran = 3 týdny Diskuze nad texty #Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:",
<p>Tento čtenářský seznam poskytuje přehled základních principů marxismu skrze jeho stěžejní texty. Nabízí i nahlédnutí do základů leninismu a maoismu.</p>
<h2id="časový-rozsah"class="relative group">Časový rozsah <spanclass="absolute top-0 w-6 transition-opacity opacity-0 -start-6 not-prose group-hover:opacity-100"><aclass="group-hover:text-primary-300 dark:group-hover:text-neutral-700"style="text-decoration-line: none !important;"href="#%c4%8dasov%c3%bd-rozsah"aria-label="Anchor">#</a></span></h2><p>Čtenářská skupina se spolu setkává proměnlivě po jednom, dvou nebo třech týdnech, podle toho, jak dlouhý text se právě čte:</p>
<h2id="diskuze-nad-texty"class="relative group">Diskuze nad texty <spanclass="absolute top-0 w-6 transition-opacity opacity-0 -start-6 not-prose group-hover:opacity-100"><aclass="group-hover:text-primary-300 dark:group-hover:text-neutral-700"style="text-decoration-line: none !important;"href="#diskuze-nad-texty"aria-label="Anchor">#</a></span></h2><p>Když se skupina sejde, aby společně probrala přečtený text, doporučujeme věnovat se postupně těmto třem otázkám:</p>
<ol>
<li>Jaké jsou hlavní myšlenky textu?</li>
<li>Jaký máme na tyto myšlenky názor?</li>
<li>Jak se můžeme tímto textem inspirovat v politické praxi?</li>
<p>Friedrich Engels vydal v roce 1880 krátký spis s názvem <em>Vývoj socialismu od utopie k vědě</em>. Toto dílo bylo za účelem vytvoření přístupného a krátkého úvodu do vědeckého socialismu (takto nazývali Marx s Engelsem své postoje) seskládáno ze tří kapitol Engelsova magnum opus, <em>Anti-Dühring ‒ pana Evžena Dühringa převrat vědy</em>, vydaného v roce 1876. Engels zde ve velmi stravitelné podobě vysvětluje termíny jako je materialismus a dialektika a aplikování jejich spojení (dialektického materialismu) na studium mechanismů lidské společnosti ‒ tedy historického materialismu. Takto dokazuje, že jeho a Marxovy názory sice na postoje prvních utopických socialistů v lecčem navazují, ale že je ve své podstatě revolučně plně přesahují.</p>
<p>Spis <em>Námezdní práce a kapitál</em> publikoval Marx původně napříč dubnem roku 1849 v radikálním deníku Neue Rheinische Zeitung, jehož byl šéfredaktorem. V důsledku eskalace tehdejších událostí a tím nuceného ukončení publikace zůstal text nedokončen. V roce 1891 byl pod Engelsovým vedením znovu publikován a redigován (viz předmluva). Jedná se o nepostradatelný Marxův úvod do pohybů a rozporů kapitalistického výrobního způsobu.</p>
<p>Alexandra Kollontai, bolševická revolucionářka, první sovětská lidová komisařka sociálního zabezpečení a pravděpodobně první ženská velvyslankyně v historii, napsala <em>O společenské základně ženské otázky</em> v roce 1909. Středobodem textu je otázka ženské emancipace a její poměr k boji za komunistickou společnost. Kollontai přemítá nad otázkami, zdali je možný nadtřídní zápas za osvobození žen či zdali je možné ho dosáhnout v třídní společnosti. V díle kritizuje instituci buržoazní rodiny a omezenost liberálního (buržoazního) feminismu.</p>
<p>Marxistická teoretička, komunistická revolucionářka a mučednice Rosa Luxemburg napsala polemický text <em>Sociální reforma nebo sociální revoluce</em> v reakci na stoupající vlnu oportunismu a reformismu v 2. Internacionále, zde konkrétně v Sociálně-demokratické straně Německa a osobě Eduarda Bernsteina. Luxemburg v této brožuře zdůrazňuje nevyhnutelnost revoluce v boji za komunistickou společnost a boří zde Bernsteinovy představy o pokojném přerůstání kapitalismu v socialismus.</p>
<h3id="6-proměny-státu-během-revoluce"class="relative group">6. Proměny státu během revoluce <spanclass="absolute top-0 w-6 transition-opacity opacity-0 -start-6 not-prose group-hover:opacity-100"><aclass="group-hover:text-primary-300 dark:group-hover:text-neutral-700"style="text-decoration-line: none !important;"href="#6-prom%c4%9bny-st%c3%a1tu-b%c4%9bhem-revoluce"aria-label="Anchor">#</a></span></h3><p><ahref="https://revolucnimarxismus.com/2020/09/10/stat-a-revoluce-vladimir-iljic-lenin-1917/"target="_blank"rel="noreferrer">Stát a revoluce</a> (V. I. Lenin, 1917)</p>
<p>V průběhu 1. světové války a mezi dvěma ruskými revolucemi si dal Vladimir Iljič Lenin za úkol uvést na pravou míru otázku marxistického pojetí státu. Ve svém dnes již klasickém díle <em>Stát a revoluce</em> systematicky prochází historicky materialistickou analýzu státu provedenou Marxem a Engelsem, aby ji postavil do kontrastu k názorům vůdců 2. Internacionály, zde osobě Karla Kautského. V polemice proti tehdejším revizionistům a oportunistům zde Lenin otevírá klíčová témata socialismu, komunismu a diktatury proletariátu.</p>
<p>Spis <em>O rozporu</em> je jednou ze stěžejních Mao Ce-tungových filozofických prací. Mao zde rozvíjí dialektické nazírání na svět, konkrétně zákon rozporu, neboli zákon jednoty protikladů. Osvětluje komplexní téma dialektiky a odkrývá teoretické jádro zrcadlící se ve veškeré jeho analýze a praxi.</p>
<p>Ve spisu <em>O praxi</em> Mao pojednává o tom, co rozhoduje o správnosti myšlenek a teorií. Posuzuje různé filozofické přístupy zabývající se touto otázkou, aby ve finále v závěru textu přednesl hlavní myšlenky marxistické teorie poznání. Spis <em>O praxi</em> tak náš studijní kroužek uzavírá a pobízí nás k reflexi nově nabytých poznatků.</p>
